Já jsem Katka a to je moje smečka. Resp. za svojí smečku považuji vše čtyřnohé, co se mnou chce trávit čas a samozřejmě i všechny dvounohé "psí kamarády," majitele našich štěňat, sparring partnery ze cvičáku - zkrátka všechny kynology a psy dobré vůle!
Pes byl v naší rodině vždy. A možná právě těch několik vážných zranění, které jsem už jako malé dítě utrpěla, mně naučilo nebát se psů a kynologie se následně stala mým největším koníčkem.
1987 - Skutečný kynologický začátek a můj první pes
V tomto roce jsem se vrátila z dětského tábora v Německu s pohlednicí plavého hovawarta v ruce a slovy "já chci psa." V té době bez internetu shánět hovawart bylo asi tak snadné jako sehnat bony, a tak volba nakonec padla na něco podobně plavého, i když trochu většího - na briarda. O tom jak moc moudré bylo pořídit desetiletému dítěti 40ti kilového psa, po feně která byla údajně tak zlá, že nemohla být zájemcům o štěňata ani předvedena, už dnes vím své. Ale ačkoliv to na první pohled vypadá jako jasná katastrofa, na cvičáku jsem rázem byla jako doma. A ze své briardky jsem vychovala příkladnou fenu, která se v centru Prahy vždy pohybovala na volno, s pěknou poslušností, razantní obranou, jen na ty stopy mně jako dítě moc neužilo :) A tak jsem se zamilovala do sportovní kynologie...
1997 - První hovawart
A konečně došlo na vysněného hovawarta. Výběr jsem rozhodně neponechala náhodě! Když jsem přijela do první chovatelské stanice zatím se "jentak" informovat a chovatelka mi oznámila, že jedna plavá fena volná, protože jí nikdo nechce, ihned sem zavětřila. Když poradkyně chovu testovala štěňata - jak se to dřív dělávalo a mimochodem to není vůbec špatný začátek - se svazkem klíčů, všechna štěnda z vrhu utekla, jen tahle potvora ukradla klíče a odmítala je vrátit. Dle slov poradkyně chovu příliš sebevědomá a nezávislá fena. Dle mně ta nejlepší volba :) A tak to s těmi hovawarty začalo.
1998 - Začínám s agility
Vzhledem k tomu, že na cvičáku jsem v posledních letech trénování s briardkou zaznamenala jisté tendence ke svazarmovskému výcviku systémem nechceš-musíš, rozhodla jsem se podívat do jiných oblastí sportovní kynologie. Agility jsem si neoblíbila hned. Z počátku to bylo takové rekreační hopsání, než jsem se se soutěživostí sobě vlastní vypravila na první závody. A tam se to stalo. Pochopila jsem, že to není jen hopsání, ale pěkně tvrdý sport, který má přísná pravidla a ve kterém jde o hodně. Pokud máte ambice. Aiva byla velká srdcařka a sama časem pochopila, co znamená vyhrávat a dávala do závodů opravdu vše. I při své vyšší tělesné hmotnosti ve srovnání s ostatními plemeny dosahovala často na bednu, a tak se stalo, že jsme se v roce 2002 kvalifikovaly na mistrovství republiky. Účast na této soutěži mně posunula zase o velký kus dál a ukázala světlé i stinné stránky vrcholového sportu.
2001 - Chovatelství
První vrh nám porodila Aivička v roce 2001, a tak se zrodila chovatelská stanice Katčina smečka. Od samého začátku mám jeden a ten samý chovatelský cíl - a ten se mi (ťuk ťuk na dřevo) - prozatím daří plnit. Tedy odchovávat kvalitní štěňata s důrazem především na výbornou povahu, odvahu, pracovní upotřebitelnost a zdraví. Ono je to pěkné, vozit si z výstavy šampionáty, ale každý majitel psa si přece jen víc přeje, aby jeho pes byl zdravý, aby s ním byla legrace a aby nesežral sousedovic děti. Hovawart je všestranné pracovní plemeno a ve standardu plemene je to zmíněno hned několikrát. Proto sportovní kynologie půjde vždy nerozlučně ruku v ruce s chovem hovawarta a to by měli brát v potaz všichni chovatelé, což tak bohužel momentálně není.
2002 - Trenérská činnost
Když už za těch 15 let v kynologii prošlo mýma rukama několik psů několika ras, rozhodla jsem se pomáhat začátečníkům mezi hovawarty, kteří - ruku na srdce - bývají většinou kynologií skutečně nepolíbení. Od roku 2002 jsem se začala věnovat trenérské činnosti a následně i pořádat vlastní výcvikové akce. Tradiční výcvikové tábory, výcvikové víkendy, různé semináře, socializační výlety, procháky do ZOO nebo sranda závody se staly součástí mého života, a alespoň na těchto řádkách bych ráda poděkovala všem kamarádům, trenérům a figurantům, kteří se mnou v minulosti spolupracovali. Také jsem autorem myšlenky školky pro štěňata, kterou jsme po několik let spolu s poradkyní chovu Alenou Goldmannovou a chovatelkou Janou Baudyšovou pořádaly. Od té doby prošlo mýma rukama několik set hovawartů (hrubý odhad bude asi něco kolem 400-450 psů), a byly to opravdu krásné roky, na které ráda vzpomínám. Mnoho začínajících psovodů jsme přivedli ke sportovní kynologii, které se věnují dodnes, řadu psů s problémovým chováním se nám podařilo začlenit zpět do rodiny, a bezpočet začátečníků jsme naučili komunikovat a žít bezproblémově se psem. Jsem na to pyšná a ten pocit mně opravdu hřeje u srdce. V dnešní době už mám trochu vyšší ambice a bez mučení přiznávám, že práce s pokročilejšími nebo lépe řečeno ambicióznějšími psovody mně uspokojuje o něco víc, než výuka netahání na vodítku a pilování cviku "podej pac." Jenže každý někde musí začít, a je lepší začít rovnou dobře, než potom opravovat chyby.
Hovawart dogsport
Není žádným tajemstvím, že mým partnerem je chovatel, trenér a výcvikový rereferent slovenského hovawart klubu, Roman Rakovan. Společný koníček nás dal dohromady, a tak se mu oba můžeme naplno věnovat. Naše působnost je momentálně více na Slovensku, i když moje "chovatelské a společenské povinnosti" mně stále vodí do Čech. V roce 2018 spatřila světlo světa myšlenka komunity Hovawart dogsport, která sdružuje kynology se stejným postižením. Společně pořádáme řadu výcvikových i jiných akcí pro všechny kynology dobré vůle.
Se svojí současnou fenou Drákulkou se věnuji několika oblastem sportovní kynologie. Prim samozřejmě hraje IPO, ale Drákulka je pes neomezených možností, a tak se kromě stop, poslušnosti a obran věnujeme také (prozatím okrajově) agility a obedience, v obou zmíněných disciplínách ovšem hodláme také závodit, i když asi ne na tak vysoké úrovni, které máme v plánu dosáhnout ve všestranné kynologii. Drákulka je přesně to, co dělá hovawarta hovawartem - silný, temperamentní, inteligentní pes s proaktivním vztahem k jakékoliv práci, se silným kořistnickým a obranným pudem, který v době volna s chutí spočine na gauči (nebo v restauraci pod stolem), nikdy nevyvolá konflikt, a kromě obran a balonku jsou u něj hned na třetím místě děti a mazlení. Tak doufám, že to spolu daleko dotáhneme!
Sportovní kariéra
Na mém kontě je téměř 200 startů na různých kynologických soutěžích:
Mistrovstí světa hovawartů obedience OB1 a OB2 Mistrovství světa hovawartů IPO3 Mistrovství republiky HWK stopařů Mistrovství Slovenska stopařů Mistrovství Slovenska SVV3 Mistrovství repuliky Agility Mnoho startů v kategoriích: ZVV2 a SVV2, ZVV1 a SVV1, ZM Mnoho startův kategorii IPO1 Nepočítaně startů v agility a více než 40 úspěšně složených zkoušek z výkonu
.jpg)
